Logo-red-bull-elements

Oslovila mě firma Kilpi, která vyslala štafetu pod svým jménem na prestižní závod do Francie na Redbull elements. Závod se skládal ze čtyř disciplín - plavání, běh do vrchu, paragliding a horské kolo. Závod se jel štafetovým způsobem, takže jeden člověk - jedna disciplína.

Byl jsem vybrán na plaveckou část. Plavalo se na jezeře Annecy. Jezero je považováno za nejčistší v Evropě a já se k tomuto výroku jedině přikláním, je to nekrásnější jezero, ve kterém jsem kdy plaval. Teplota vody byla okolo 24°C, takže už jsem se nemohl dočkat, až si do něj hned po příjezdu skočím. Přijeli jsme dva dny předem, abychom mohli omrknout jednotlivé tratě.

 Závod se konal v sobotu. Začínalo se plaváním a následoval běh do vrchu, poté byl na řadě paragliding a na závěr se na scénu dostalo horské kolo. Moje disciplína začínala v devět ráno. Plavání bylo rozděleno do tří okruhů s celkovým počtem tří kilometrů a třemi meziběhy, které měly v součtu devět set metrů. Na start se postavilo 92 závodníků. První dva okruhy měly 750m a třetí měl 1500m. Po prvním a druhém okruhu jsme museli překonat provazový žebřík, který vedl na molo ve výšce 2,5m nad hladinou. Po překonání žebříku jsme běželi 400m zpět na start a tohle ještě jednou. Po druhém kole jsme plavali třetí okruh, který měl 1500m. Průběh mé části závodu byl skvělý. Hned po staru jsem využil zkušenosti z triatlonu a ujal jsem se vedení. V průběhu prvního okruhu se přede mne dostali dva profi-plavci, toto pořadí zůstalo až do konce, velká mezera přede mnou a velká mezera za mnou. Štafetu jsem předával na třetím místě. Nakonec jsme jako tým skončili na krásném pátém místě. Byla to zajímavá zkušenost, úplně jiný závod, než jsem zvyklý.

Týden po MS jsem jel do Německa na poslední závod druhé Bundes-ligy. Závod se konal v Hannoveru. Součástí závodu byl také olympijský TT a půl ironman, jel se buď individuálně a nebo ve stylu štafet. Byl to poslední TT závod sezony, takže jsem si to chtěl pořádně užít. Vše bylo parádní, počasí i organizace, prostě celý závod byl moc fajn.

Počasí bylo teplé, ale voda studená, takže jsme plavali v neoprenu. Plavali jsme v neskutečně bahnitém jezeře. Když jsem ponořil hlavu, tak jsem měl tmu před očima. Byla tam taková tma, že jsem si neviděl ani na loket. Z vody jsem vybíhal na prvním místě a následoval hodně dlouhý přeběh ke kolu, kde jsem svůj náskok ještě zvýšil.

Podařilo se mi proto jet na kole dlouho sólo – tzv. únik. Stalo mě to hodně sil, ale chtěl jsem si vyzkoušet, co to se mnou udělá. Ke konci prvního kola mně dojela skupinka pronásledovatelů. Druhé kolo jsme jeli ve skupince asi 6 lidí. Pořád jsme šlapali do pedálů, protože za námi se řítil velký balík. Běh vedl krásným parkem, každý kilometr byl označen, takže jsem si mohl krásně rozložit tempo. Ze začátku jsem zvolil pomalejší tempo a postupně jsem zrychloval až do úplného závěru. Celkově jsme jako tým obsadili 2. místo. Jelikož to byl i poslední závod poháru, tak se vyhlašovalo i celkové pořadí poháru a tam jsme obsadili 3. místo. Po závodu jsme se už domluvili na další spolupráci, na kterou se moc těším.

Na začátku září se konalo akademické mistrovství světa. Tento prestižní závod se koná jednou za dva roky. Letos se pořádání závodu zhostiloŠvédské město Kalmar. Závod to byl velice pestrý a různorodý. Plavalo se v kanálu 750m skoro rovně. Asi 300m po startu jsme podplavali první most. Poté se trať stáčela doleva k dalšímu mostu. Pod mosty to bylo strašidelné jen tma a špína. Uprostřed trati se mi za nohu zachytil kousek rostliny a táhl jsem ji za sebou až do konce, kdy se mi ji podařilo odhodit. Na kolo jsem naskakoval na chvostu druhého balíku. Na kole se jela neskutečná divočina. Ještě aby toho nebylo málo, před a během závodu mohutně pršelo, a to není nic pro mně. Cítil jsem se kupodivu mnohem lépe, než když jsem letos závodil na EP v Polsku, kde lilo jako z konve celý závod. Z druhého depa jsem vybíhal v druhé polovině startovního pole a už jsem věděl, že to nebude žádný dobrý výsledek.

Poslední závod v seriálu českého poháru se uskutečnil v Sokolově. Závod byl na sprint distancích. Plavalo se bez neoprenu, což je v Sokolově vzácnost. Tamější voda je vždy nejstudenější z celého poháru. Hned od startu jsem se ujal vedení a v průběhu plavání jsem ještě náskok zvýšil. Na kolo jsem naskakoval s velkým náskokem. Dlouho jsem jel v úniku. V půlce prvního kola ze dvou mně dojel pronásledující balík. Zaparkoval jsem to mezi nimi a dojeli jsme ve stejném počtu až do druhého depa. Hned při výběhu z depa se mi sekli plíce a nemohl jsem zrychlit. Ani po několika kilometrech se mi nepodařilo zapracovat a doběhl jsem na 9.místě.

Tento víkend se konal předposlední závod ČP a zároveň MČR ve sprint triatlonu a akademické mistrovství. Závod se konal v Táboře.

Start závodu byl až kolem páté hodiny odpoledne, protože před námi startoval evropský pohár juniorů. Byl to sprint, takže se plavalo 750m na místní přehradě. Mezi výlezem z vody a depem na nás čekal pořádný kopec, kde člověku úplně ztěžkly nohy. Na kolo jsem naskakoval jako pátý. Trať cyklistiky se lehce změnila oproti minulým rokům. Byla kratší, takže se jeli čtyři okruhy a byla více klikatá, hlavně v samotném centru dění.

Hned ze startu byly mezi námi mezery, které se každý snažil dojet. Zhruba po dvou kilometrech jsem se dostal na čtvrtou pozici a doufal, že společně doženeme ty vpředu. Bohužel jsem na to byl sám. Snažil jsem se držet tempo a ukrajovat metry ze ztráty. Na konci druhého kola mě dojel Štěpán s Přemkem a roztočili jsme to ve třech. Bohužel už jsme nestihli dojet zbytek před sebou a museli jsme je dohánět na běhu. Do depa jsme tedy přijeli jako druhá skupinka. Rychlé depo a honem na běh. Přemek mi hned z depa utekl. Chytil jsem se Štěpána a běželi jsme kolečko a půl spolu. Potom jsem zrychlil a Štěpánovi jsem utekl. Myslel jsem si, že mám vyhráno a nejdou ze zezadu přiběhl Jirka. A jeho běžecké tempo jsem nebyl schopen akceptovat. Cílovou pásku jsem překročil na pátém místě v celkovém pořadí. V kategorii jsem obsadil třetí místo a také mezi akademiky jsem skončil třetí, díky tomu jsem si vyjel účast na letošním akademickém mistrovství světa, které se uskuteční na začátku září ve Švédsku. Teď bude následovat poslední závod ČP, který se uskuteční až v Sokolově.

Můj první závod ČP se letos uskutečnil v Mělníku. Nebyl to vůbec lehký závod. Cyklistická a běžecká trať byla jen do kopce nebo z kopce. A to není nic pro mě, ale abych bodoval musel jsem jet a poprat se s tím. Plavaní bylo jediné na rovině, takže to byla pohodička. Cyklistika se odehrávala v centru města, kde se jeli čtyři okruhy plus nájezd od vody. Na druhé otočce se mi zaseklo kolo mezi kostkami a první balík mi ujel. Snažil jsem se ho dohnat, ale zbytečně jsem vyčerpal před běžeckou částí. Před posledním kolečkem mně dohnal druhý balík a s ním jsem již dojel do depa. A pak přišel na řadu běh. Běželo se kolem místních vinic, které jsou v prudkém kopci a na přímém slunci. Můj výsledek stačil na celkové desáté místo a v kategorii na druhé. Příští víkend se jede další závod z poháru, tentokrát v Táboře.

Další v řadě německých závodu se konal ve městě Grimma. Závod byl součástí celo víkendové triatlonové akce. Konalo se tady regionální mistrovství, závody dětských kategorii, závody týmu a další závody. Náš závod se konal v neděli kolem oběda. Plavalo se v řece, z čehož vyplývá polovina s proudem a polovina proti proudu. Startovalo se z vody a hned po startu jsem si udělal prostor a vyrazil kupředu. Do depa jsem vlítnul se solidním náskokem a měl jsem čas si v klidu nazout tretry a vydat se kupředu. Cyklistická část nebyla vůbec snadná. Objevili se všechny možnosti. Kopce, technické zatáčky, rovina s větrem i proti větru. Nakonec jsme se sjeli do většího balíku a do depa nás šlo okolo 30-ti. Ve druhém depu na nás čekal menší bonbónek. Hned při seskoku jsme museli odložit kola na stojan, který jsme měli všichni společný, takže kdo dřív přišel, dřív dával. Jak to tak bývá,  vznikla neskutečná mela. Potom jsme běželi ke svým běžeckým botám. Běh byl rovina v historickém centru města. Tentokrát se mi běželo výborně a skončil jsem na 11.místě.

První závod za německý tým

První závod se konal ve městě Jena. Závod byl velmi obtížný, protože jsem tam vůbec nikoho neznal, kromě Přemka Š. Vůbec jsem netušil, jaké se pojede tempo a kdo je jak dobrý. Startovalo se z pláže, kde jsme byli namačkaní skoro do třech řad. Plavaly se dva okruhy a první okruh byla jedna velká mela. Ve druhém kole už jsem si udělal trochu prostoru a snažil jsem se dotáhnout na čelo závodu. Po depu jsem byl druhý. Na začátku jsme byli tři, ale spolupráce nějak neklapala a dojel nás balík zezadu. Jely se čtyři okruhy, hlídal jsem si výhodné pozice a připravoval jsem se na běh. Bohužel na běhu jsem měl úplně prázdné nohy a nešlo je roztočit. Po běžecké části jsem skončil na 31. místě.

První závod se konal ve městě Jena. Závod byl velmi obtížný, protože jsem tam vůbec nikoho neznal, kromě Přemka Š. Vůbec jsem netušil, jaké se pojede tempo a kdo je jak dobrý. Startovalo se z pláže, kde jsme byli namačkaní skoro do třech řad. Plavaly se dva okruhy a první okruh byla jedna velká mela. Ve druhém kole už jsem si udělal trochu prostoru a snažil jsem se dotáhnout na čelo závodu. Po depu jsem byl druhý. Na začátku jsme byli tři, ale spolupráce nějak neklapala a dojel nás balík zezadu. Jely se čtyři okruhy, hlídal jsem si výhodné pozice a připravoval jsem se na běh. Bohužel na běhu jsem měl úplně prázdné nohy a nešlo je roztočit. Po běžecké části jsem skončil na 31. místě.