Na začátku roku mě oslovil německý triatlonový tým z Berlína. Dali mi nabídku, jestli bych nechtěl v letošní sezóně závodit za jejich klub. Řekl jsem si, že to může být velmi dobrá zkušenost a nabídku jsem přijal. Zúčastním se 4 závodů z 5. Jena, Grimma, Verl a Hannover. Budou to závody 2. Bundes ligy. Tak uvidíme, jak proženeme západní sousedy.

První EP závod směr na východ

Týden po zkaženém závodu v Polsku jsem odcestoval s Honzou V. na EP do města Dnipro na Ukrajině. Lehce jsem se obával místní kultury, ale nakonec to nebylo zas tak hrozné. Závod byl moc pěkně zorganizovaný. Závodilo se také na sprint distancích jako v Polsku. Plavalo se v řece. Jak jsem psal minule, škála neúspěchů je za mnou, aspoň co se vody týče. Plaveckou část ovládl a na kolo jsem naskakoval se solidním náskokem. Jelikož za mnou jel balík, tak bylo zbytečné jet sólo. Čili jsem se nechal dojet a pak jsem jel s nimi. Bohužel na běhu jsem chytal křeče a nemohl jsem se pořádně rozeběhnout. Ale i přes problémy jsem skončil na bodovaném 29.místě.

Závod v Polském Olsztynu

Krásně zorganizovaný závod. Škoda, že se nevyvedlo počasí a během celého závodu mohutně pršelo. Závod byl na sprint distancích. Plavecká část se mi konečně povedla a prolomila škálu předešlých plaveckých výkonů. Následoval dlouhý přeběh, kde jsem ještě pár závodníků předběhl. Na kolo jsem naskakoval na čtvrté pozici. Chvíli jsme jeli menší balík. Hodně pršelo a na cestě ležela voda, tak všichni jeli opatrně, až jsme se sjeli do jednoho velkého balíku. Bohužel moje technické dovednosti na dešti byli dosti mizerné, tak mi ujel tento balík a už jsem hrál druhé housle. Po čtvrtém kole jsme přešli na běh a moje psychika byla na dně a už jsem se nedokázal dostat do závodní nálady a skončil jsem na 47. místě.

Dva dny po tom, co jsem se vrátil z Bratislavy, jsem odcestoval na hnědý kontinent. Na závod do města Hammamet ve státě Tunis.

První dny zde byly dost bouřlivé, vítr dosahoval až 80km/h. Po dvou dnech se počasí umoudřilo a už jsem myslel, že nejhorší je za mnou. Bohužel opak byl pravdou. Dva dny před závodem mně zastihla žaludeční viróza. Hned jsem nasadil léky proti tomuto problému a doufal jsem, že se stav zlepší. Stav se zlepšil, ale síla se dostatečně nevrátila. Ale jsem bojovník a i přes probděné noci jsem se postavil na start.

Organizační stránka byla typicky africká, takže dosti zanedbaná. Čekal jsem, že se budu propadat hned od začátku. Při plavecké a cyklistické části jsem se cítil velice dobře a určoval jsem tempo. Po výběhu z druhého depa se projevili předešlé dny a už jsem věděl, že je konec. I přes velké problémy jsem dokončil závod.

 Po závodě ještě pár dní zůstaneme a pak se vracíme domů, kde nás v neděli 13. května čekají důležité každoroční testy v Plzni.

Hned po příletu ze soustředění na Mallorce jsem jel do sousedního Slovenska. V hlavním městě se uskutečnil první závod Českého poháru. Konkurence byla velká, protože jsme závodili Češi a Slováci dohromady. Tento závod byl velice pestrý, a to jak pro diváky, tak i samotné závodníky.

Závodilo se v super krátkých distancích a to 175m v bazénu, 5km na kole a 1,5km na běhu. Jelikož to byly takto krátké distance, závodilo se hned několikrát. Ti nejlepší absolvovali v sobotu dva závody a v neděli tři. Nedělní závody měly mezi sebou jen deseti-minutové rozestupy. Bylo to dost náročné a zároveň super závod. Nakonec jsem ve finálové rozjížďce skončil na 4.místě.

Právě jsem na prosluněné Mallorce, kde probíhá soustředění. Kemp je zaměřený na objemovou stránku. Trénujeme třikrát denně. Koupil jsem si nové boty na běh, od firmy Nike a jsou super. Během tréninku vystřídám všechny povrchy a krásně v nich držím tempo, které mám stanovené.

 Už druhým rokem jezdím na kole od firmy Maxbike a nemohu si ho vynachválit. Žádný kopec ani vzdálenost vás nepřekvapí, když máte pořádný stroj pod sebou, na který se můžete spolehnout.

 Samozřejmě nemohu opomenout své tělo. Nedokázalo by zvládat takové penzum zatížení, kdybych se o něj pořádně nestaral. Po každém tréninku si dávám Regener od Nutrendu. A žádný den si nedokážu představit bez vitamínů z Finclubu.

 Ještě pár dní tady na Mallorce a poté se přemístím do Bratislavy, kde se uskuteční první kolo Českého poháru.

Received_161391574539922 

O víkendu jsem si odskočil z triatlonových vod do uzavřených vod mého domácího bazénu v Ostravě-Porubě. Konalo se zde Mistrovství ČR družstev. Není to jen tak nějaký závod. Soupeří mezi sebou celé kluby, které jsou rozděleny na ženy a muže. Se svou plaveckou výkonností jsem pomohl svému klubu, za který jsem soutěžil od malička. Nakonec jsme obsadili páté místo za chlapy a druhé místo za ženy.

Druhé soustředění na Kanárech už bylo zaměřeno na přechody mezi jednotlivými disciplínami a to vše v rychlejším tempu. Po 14 dnech jsme absolvovali závod v Las Palmas. Závod byl na polovičních distancích. Plavání bylo brutálně náročné, protože jsme se museli poprat s velkými a častými vlnami. Po masakru ve vlnách jsem naskakoval na kolo až ve čtvrtém balíku. Nedalo se nic dělat a nasadil jsem vyšší rychlost a dojel třetí balík. Pokusil jsem se dojet i druhý balík, ale to už jsem nestihl, protože se přešlo na běh. Ten v mém podání byl bohužel jen tuctový, protože jsem měl problémy s chodidlem. Jsem z Ostravy a my se nevzdáváme, takže jsem doběhl, jak to jen šlo a nakonec z toho bylo 47. místo z celkových 74 závodníků.

Po závodě v Las Palmas jsme si trochu odpočinuli, ale jen na chvíli, protože za týden jsme závodili v Portugalsku ve městě Quateira. Tento závod už byl na olympijských distancích. Jako minulý týden jsem si plaveckou část velice protrpěl. Vlny byly zase obří, ale ne tak časté jako minulý týden, prostě Atlantik. Při průběhu depem mi praskly gumičky, které mi drželi tretry a tím pádem jsem měl problém s naskočením na kolo. Ale chytl jsem skupinku, která se nechtěla vzdát, a pořádně jsme to roztočili. Dotáhli jsme se až na třetí balík a do druhého depa jsme přijeli ve velkém počtu asi 30 lidí. Běžecká část byla oproti minulému týdnu úplně nádherná. Kolo bylo velmi silově náročné a bál jsem se, že dostanu křeč, ale nohy jsem měl lehké a tak jsem se do toho opřel a sbíhal jsem jednoho závodníka za druhým. Závodil jsem na plno až do posledních centimetrů. Ve finiši jsem bojoval s Francouzem. Dlouho jsem si takhle pořádně nezazávodil, byl to skvělý pocit a už se těším na další závod.

20180219_155417  

Po zimním soustředění, kde jsme se proháněli na běžkách, jsme se vydali do teplých krajů. První soustředění, které je jedno z mnoha, jsme absolvovali na Kanárských ostrovech. Počasí je zde velice stabilní a tudíž se zde dá trénovat, když u nás je ještě mráz. Celkem nás bylo devět, sedm chlapů, jedna reprezentantka ze sousedního Slovenska a samozřejmě repre trenér. Toto soustředění bylo zaměřeno na objem. V průměru na den jsem odběhal 18km, na kole jsme najezdili přes 100km a ve vodě to byly 4km. Soustředění bylo na 14 dní. Po příletu domů následoval týden odpočinku a následně cesta zpět na Kanáry.

První měsíc za námi a spousta kilometrů už odjetých. Začátek roku začal hned zostra. Byl jsem na soustředění v Srní na Šumavě. Tam jsme se zaměřili hlavně na velký objem na běžkách. Nezapomněli jsme ani na zbytek. Kolo jsme si užili na trenažéru. Okolní lesy jsme prošli a proběhli křížem krážem. Plavání proběhlo v jediném místě, kde to šlo a to v bazénu, který byl součástí hotelu. Využili jsme také multisportovní halu, kde jsme si zalozili na stěně, zahráli jsme si fotbálek a basket. Sněhová nadílka byla dosti podprůměrná, ale i přesto jsme si užili spousty zábavy a sportovního vyžití.

Nedávno jsem absolvoval v Českých Budějovicích velmi důkladné měření posedu na kolo. Tato akce se odehrávala ve specializovaném obchodě cyklistické značky Specialized. Měření trvalo přes tři hodiny a bylo neskutečně precizní.

10. února jedu na první soustředění v teple. Už se velice těším až se projedu na svém super Maxbiku venku a vyšlápnu si nějaký ten kopec.